Naši uhlíkovou stopu snižujeme efektivitou přepravy

Efektivní Cityliner pro městskou logistiku

Snižování uhlíkové stopy se v současnosti děje především snahou o co nejefektivnější využití přepravní sítě. Modelovým příkladem může být využití nákladního auta Cityliner se zadní natáčivou osou, která přesně kopíruje stopu tahače. Díky tomu se s ním dá vjet i do města, a může tak zastat práci, na kterou by jinak bylo potřeba několik dodávek. Cityliner navíc pojme až 27 palet, na jeden litr paliva tak rozveze větší množství nákladu než klasické 18paletovém rozvozové vozidlo.

„Dá se říct, že kamion je jedním z nejekologičtějších řešení, protože při stejných emisích přemístí větší množství nákladu. Díky podobným řešením jsme schopni snížit zátěž, a postupně se tak propracovávat k definovaným cílům. Emise redukujeme zejména efektivitou přepravy“ říká Jakub Trnka, generální ředitel společnosti Raben Logistics Czech & Slovakia.

Pro mezinárodní logistickou společnost Raben Group je udržitelnost jedním z klíčových témat, v rámci globální iniciativy Based Targets (SBTi) si proto stanovila jasné cíle v dekarbonizaci.

„Do roku 2030 chceme snížit naši uhlíkovou zátěž na polovinu a do roku 2050 na nulu. Řídíme se přitom měřitelným akčním plánem,“ uvádí Jitka Kocálová, marketingová manažerka Raben pro ČR a SK.

IT řešení i vlastní elektrárny

Součástí snahy o ochranu klimatu v logistice jsou softwarová řešení, která umožňují co nejefektivnější plánování dopravy. Pokročilé systémy řízení přepravy umožnují zvyšovat vytížení vozidel, díky čemuž dochází k výrazným omezením emisí.

Cesta k jejich snižování vede také přes zateplování budov nebo vlastní solární panely pro výrobu energie. Například energetickou spotřebu budovy překladiště Raben v Rokycanech částečně pokrývá tamní fotovoltaika. Průmyslové haly obecně vykazují vyšší ekologickou zátěž v porovnání například s kancelářskými budovami, a je proto nutné zaměřit se na používání recyklovatelných materiálů při výstavbě a rekonstrukcích. Vhodné je také používání světlých materiálů, tepelných čerpadel nebo LED svítidel.

Budoucnost je v elektromobilitě, ale i plynu a vodíku

Velkým tématem na poli ekologie je bezesporu elektrifikace vozidel. Ta má opodstatnění v osobní přepravě, v té nákladní ale existují bariéry, které bude třeba překonat technologickým vývojem. Důvody vysvětluje Jakub Trnka:

„Pro nákladní dopravu jsou elektromobily vhodné v lokální distribuci, například v rámci rozvozu po v městských aglomerací. Pro dálkovou nákladní dopravu ale budou třeba vyšší dojezdy a infrastruktura.“ Alternativou může být stlačený zemní plyn nebo vodíkový pohon.

„Přeprava na bázi vodíku má určitě budoucnost. V rámci našeho plánu se tímto tématem budeme do hloubky zabývat v letech 2026 až 2027, hlavně kvůli omezené dostupnosti vodíkových tahačů a zeleného vodíku,“ doplňuje Trnka. Problém je prozatím i s přístupem k bio-LNG, kterého je nedostatek prakticky ve všech zemích EU.