V Česku chybí investice do moderních technologií

Ve spojení s nedostatkem pracovních sil může stagnovat i logistika

Na konferenci SpeedCHAIN International 2025 se setkali lídři logistického sektoru a odborníci, aby řešili současné výzvy a budoucnost logistiky v Česku a Evropě. Hlavním tématem byl nedostatek investic, který ohrožuje modernizaci odvětví. Logistika dnes trpí nedostatkem pracovníků, a proto je klíčové investovat do robotizace, automatizace skladů a digitálních technologií, aby zůstala efektivní, konkurenceschopná a připravená na budoucí výzvy.

Česká ekonomika má výjimečně nízkou nezaměstnanost a trpí nedostatkem investic. Právě ty jsou klíčové pro další růst i stabilitu odvětví, včetně logistiky. 

„Česká ekonomika je teflonová – odolává otřesům a momentálně roste díky spotřebě domácností a má nízkou míru nezaměstnanosti. Bez investic se však spotřeba domácností vyčerpá. Potřebujeme investovat do robotizace, automatizace a nových technologií,“ zdůraznila Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Stroje vs člověk

Evropa málo investuje do automatizace a robotizace, zatímco Asie se v tomto směru prudce posouvá vpřed. 

„V Česku máme přibližně 27 tisíc průmyslových robotů, což nás řadí na 15.–17. místo na světě – těsně před Polskem. Potenciál je však mnohem vyšší,“ vysvětluje Kamil Bartoš ze společnosti FANUC Czech.

Firmy v praxi potvrzují, že bez zavedení moderních řešení se logistika neobejde. 

„Abychom byli konkurenceschopní, potřebujeme nahrazovat monotónní lidskou práci robotickými pažemi, autonomními systémy a podobnými řešeními – o to více v Německu, kde jsou náklady na pracovníka vyšší než u nás. Pokud se však automatizuje špatně, je výsledek horší, než kdyby procesy zůstaly manuální,“ uvedl Dalibor Pátek z Rohlík Group. 

Zároveň dodal, že automatizaci je třeba plánovat minimálně pět let dopředu, aby měla skutečný smysl.

Autonomní mobilní roboti (AMR) ve skladech nejsou jen efektivnější a levnější, ale i bezpečnější: 

„Za posledních sedm let došlo při manipulaci se zásilkami k sedmi smrtelným a více než 200 pracovním úrazům. Nasazení AMR robotů je přitom bezpečnější a v konečném důsledku i levnější – cena lidské práce je dnes vyšší než investice do robota,“ říká Milan Ludvík ze ZETES Czech Republic.

Logistické firmy se dnes soustředí především na automatizaci skladů. Podle Jakuba Trnky, generálního ředitele Raben Logistics CZ a SK, se však v kancelářích stále vykonává mnoho rutinních úkonů, které vůbec nemusí dělat lidé. 

„Nasazení RPA – robotické procesní automatizace – přináší obrovský potenciál. Právě tyto úkoly dokážou zvládnout virtuální roboti. V Rabenu máme nasazeno až 60 robotů, kteří automatizovali více než 300 procesů. Díky tomu jsme ušetřili práci více než stovky lidí – a to za zlomek ceny,“ objasňuje Trnka. 

Nejde o marketingové nadšení pro umělou inteligenci a technologie. Realita je taková, že lidí chybí a jejich počet bude stále klesat. 

„Lidí v logistice bude ubývat a geografická křivka je jasná. Proto musíme investovat do všech trendů – od práce s aplikacemi až po robotizaci skladů,“ dodala Kateřina Rázlová z DHL Supply Chain.

Zelená logistika a evropská řešení

Evropská legislativa tlačí na ekologičtější řešení v dopravě. Alternativa k naftovým nákladním vozidlům je zatím v nedohlednu.

„Jako přechodné řešení vnímáme HVO paliva, i když i ta mají své limity. Vodík považuji za velmi perspektivní, ale zatím jsme neměli možnost technologii v praxi otestovat. Škoda, že Evropská komise vyřadila LNG, protože jde o technologii, kterou řidiči ovládají a pro kterou existuje infrastruktura,“ říká Aleš Willert z C.S. CARGO. 

V panelové diskuzi však někteří logističtí lídři oponovali, že LNG nepřináší významnou úsporu emisí CO₂, a proto není pro udržitelnost vhodným řešením. Dopravci proto stále preferují biopalivo HVO jako dočasnou alternativu naftě.

Kromě alternativních paliv snižování emisí v dopravě přináší i optimalizace přepravy. Příkladem může být budování tzv. eurohubů. 

„Vytvořili jsme distribuční model sestávající ze 6 evropských překladišť – eurohubů, z toho jedno je i v Rokycanech. Díky tomu jsme zrychlili přepravu, snížili počet překládání a ušetřili 27 % CO₂ na jednu paletu. Dnes dokážeme přepravit zboží do Německa do 24 hodin, což dříve byla téměř utopie,“ uvedl Jakub Trnka z Raben Logistics CZ a SK, která s konceptem Eurohubů vyhrála Logistický projekt roku 2024.

Námořní doprava čelí geopolitickým výzvám

Globální logistika čelí geopolitickým otřesům. Obcházení Suezského průplavu přes Afriku způsobuje výrazná zpoždění a řetězové problémy. 

„Tyto geopolitické výzvy nedokážeme vyřešit digitalizací ani moderními technologiemi. Musíme se jim přizpůsobit,“ uvedl Vladimír Doboš z Hafen Hamburg.

I přístavy však inovují a modernizují. Přístav Hamburg i Koper dnes ovládají jeřáby na dálku. 

„Posledním lidským pracovníkem na terminálu byl jeřábník – dnes již pracuje na dálku přímo z kanceláře pomocí joysticku,“ doplňuje Doboš. V Antverpách zase využívají drony ke kontrole úniků paliv či poškození infrastruktury.

Přístavy čelí podobným výzvám jako pozemní doprava. Budoucnost moderního přístavu je kombinací investic do infrastruktury, digitalizace a ekologických řešení. Jak shrnul Marcin Kamola z Baltic Hub: 

„Kdo nebude zelený, toho finanční instituce i zákazníci potrestají vyššími náklady.“